Jak moc šedá je česká ekonomika a jak s tím souvisí EET?

Šedá ekonomika a především její velikost se za posledního půl roku skloňuje v České republice často. Hlavně v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb a lepším výběrem daní. EET má přinést zvýšení výběru daní a také narovnání ekonomického prostředí a zmenšení podílu šedé ekonomiky. Tedy té části ekonomiky, která funguje před státem schovaná. Neodvádí se z ní daně a to ministerstvo financí trápí nejvíc.

Při pročítání prohlášení o kontrolách a nahlašování jednotlivých účtenek by si člověk až řekl, že celé Česko je jen banda podvodníků, kteří neodvádí daně a na stát kašlou. Jak je to ale doopravdy? Statistiky týkající se šedé ekonomiky jsou sice často pouze odhadované, ale nějaké jsou. Jak si Česká republika vede ve srovnání s ostatními členskými státy EU? Je u nás nedaněná část opravdu tak vysoká?

Jak moc je Česká republika šedivá?

Na úvod je nutno říct, že změřit podíl šedé ekonomiky, tedy ekonomických aktivit, které se nedaní a jsou před státem schované, není právě jednoduché. Většinou se jedná spíše o odhady. I tak ale, pokud se podíváme na jednotlivá čísla, dostaneme zajímavý obrázek. Pokud jde o šedou ekonomiku v EU a ve státech Evropského hospodářského prostoru, tak šedý podíl na HDP se průměrně odhaduje zhruba na 18 – 20 %, tedy zhruba pětina HDP. Mezi jednotlivými zeměmi jsou ale výrazné rozdíly. Největší podíl šedé ekonomiky v roce 2015 se odhaduje na zhruba 30 % v Bulharsku, nejmenší podíl pak odhadují v Rakousku na 8 % HDP. V České republice byl podíl šedé ekonomiky v roce 2015 odhadovaný na 15 %, což je spíše podprůměrná hodnota v EU-28. Podle poměru velikosti šedé ekonomiky tedy určitě nepatříme ke státům, kde je šedá ekonomika největším problémem v EU.

Podíl šedé ekonomiky na HDP v členských státech EU (2015)

Na odhadovanou velikost šedé ekonomiky se ale můžeme podívat i jinak. Kolik šedých nezdaněných euro se zhruba vydělá na jednoho obyvatele? Podle údajů z let 1999 – 2012 průměrně každý rok každý občan České republiky šedě vydělal 1300 euro. Což v závislosti na kurzu, který použijeme, je asi 32 000 Kč za rok. Tedy o něco málo více, než byla průměrná měsíční mzda (zhruba 25 000 Kč v roce 2012). Češi si tak třináctý a část čtrnáctého platu vydělávali šedivě. To zní docela hrozivě, ale pokud se podíváme na údaje ve všech členských zemích EU, tak Česká republika patří ke státům, kde je výše šedé ekonomiky na hlavu jedna z nejmenších. Celkově v tomto období představovala česká šedá ekonomika méně než 1 % nezdaněných aktivit v celé EU.

Velikost šedé ekonomiky v € na obyvatele za rok v členských státech EU (průměr z období 1999 - 2012)

Zdroj: Gheorghe Zaman , Zizi Goschin , Bogdan Mróz , (2016) "A New Multidimensional Ranking of Shadow Economy for EU Countries", Romanian Journal of Economics Vol. 43 Iss: 2, pp.14 - 33

EET narovná podnikatelské prostředí a zlepší výběr daní

Tedy hlavním cílem EET je zlepšit výběr daní, a tak vlastně zmenšit podíl ekonomických aktivit, které nebyly zdaněny. Zda se to elektronické evidenci plateb v České republice podaří, je zatím nejasné, ale můžeme se podívat na zkušenosti z ostatních zemí. A hlavně na vlivy, které jsou zásadní při změně velikosti šedé ekonomiky.

• V posledním desetiletí podíl šedé ekonomiky v EU klesá, z 22,6 % v roce 2002 na 18,3 % HDP v roce 2015. 
• V České republice se v tomto období podíl 19,5 % HDP snížil na 15,1 %. 
• Navíc státy EU v tomto k sobě konvergují, což znamená, že ty, které mají vysoký podíl šedé ekonomiky na HDP, nelegální nedaněné aktivity snižují rychleji než ostatní státy. 
• Empirické průzkumy ukázaly, že šedá ekonomika přirozeně klesá s rostoucí životní úrovní, s rostoucím podílem bezhotovostních plateb a také s rostoucím HDP.
• Podíl šedé ekonomiky na HDP naopak roste s rostoucí mírou zdanění a také s rostoucí státní regulací podnikatelských aktivit. Pokud bychom regulaci ekonomiky oznámkovali od 1 do 5 (5 jako nejvíce regulovaná), tak přechod z nižšího stupně regulace na vyšší vždy znamená zhruba 10% nárůst podílu šedé ekonomiky k HDP. 
• Podíl šedé ekonomiky také zvyšuje nevyvážený a neefektivní daňový systém. 

Pro minimalizaci šedé ekonomiky ve státě je tedy vhodné podporovat ekonomický růst a také růst životní úrovně obyvatelstva. Také je nutné zajistit efektivitu výběru daní, s rovnou aplikací na všechny sociální skupiny a nepříliš vysoké sazby daně. Stejně tak nižší regulace podnikatelského prostředí může vést ke snížení podílu nedaněných aktivit. Dá se tedy značně pochybovat o tom, že zavedení EET, tedy další regulace podnikatelů, bude mít pozitivní důsledky a zmenší podíl nedaněných aktivit.

• EET krok za krokem: Jak získat autentizační údaje a vyřídit certifikaci
• Senátoři ODS, STAN a Valenta navrhují zrušit zákon o EET
• Finanční správa zrušila web pro oznamování nevydané účtenky z EET

Je opravdu nutné šedou ekonomiku regulovat?

Další zajímavou skutečností je fakt, že bylo empiricky prokázáno v řadě případů, že neformální, tedy nedaněný, sektor ekonomiky je často efektivnější, vykazuje vyšší produktivitu práce a je schopen generovat větší zisk než oficiální ekonomické aktivity, ze kterých se odvádí daně. Navíc většina příjmů (zhruba 2/3) z nedaněné činnosti je utracena za daněné zboží, a tak zvyšuje ekonomický růst celého hospodářství. Paradoxně tak právě růst šedé ekonomiky, tedy růst činností, ze kterých se neplatí daně, přispívá k celkovému růstu a také ke zvýšení výběru daní z oficiální daněné části HDP.

Je tak vůbec efektivní nějak oficiálně státními prostředky ovlivňovat výši šedé (nedaněné) ekonomiky? Vyšší regulace, sledování, pokuty nebo vyšší zdanění vedou ke zvýšení nedaněných činností. Podíl šedé ekonomiky na HDP se naopak poměrně rychle snižuje s rostoucí mírou bezhotovostních plateb, tedy s nárůstem používání platebních karet a například elektronického bankovnictví. Šedá ekonomika také postupně mizí s tím, jak se zvyšuje životní úroveň obyvatelstva.